Světelné znečištění ...

... postihuje téměř všechny obyvatele vyspělého světa. Dopady světelného znečištění jsou v oblasti bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzují nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie - zbytečně.

Jak svítit správně?

Máte na starosti osvětlení ve své obci či firmě? Rádi byste svítili správně i u Vás doma? Nebo Vás naopak obtěžuje nevhodné osvětlení a rádi byste se bránili? Pro omezení světelného znečištění není třeba zhasnout - stačí svítit správně.

Kde je ještě tma?

Přírodní tmu u nás bohužel už nenajdeme. Kde ale můžeme najít co nejzachovalejší noční životní prostředí? Vydejte se do našich oblastí tmavé oblohy a dalších chráněných území, abyste poznali krásy noci.

Z NAŠEHO FACEBOOKU

S astronomem Pavlem Suchanem po přesvětlené Praze.

Snímky jasu noční oblohy uspěly v soutěži Wiki Science Competition. Jejich autor Martin Mašek se umístil na pěkném druhém místě v kategorii Série snímků. https://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Czech_Wiki_Science_Competition/Vitezove

Na obrázku: jasová mapa noční oblohy nad Jizerkou. Světelné znečištění ze vzdálených měst je při obzoru velmi nápadné.

Facebook photo

Lze u nás nalézt místo bez světelného znečištění? Martin Mašek, člen Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti, napsal článek o tom, jak to s tmavou oblohou ve skutečnosti je: https://tinyurl.com/ybyegctk

Sám autor k tomu dodává: "Docela často se setkávám s argumenty typu: "když vyjedu na kopec za městem, tam je černočerná tma", "u nás na vesnici je dokonale tmavá obloha, žádné světelné znečištění zde není", "máte tu oblasti tmavé oblohy, tak si na světelné znečištění nestěžujte" apod. Motivací k sepsání článku bylo, že i řada zájemců o astronomii ve skutečnosti netuší, že i v nejodlehlejších koutech naší republiky již žádná přírodní tma není a odjet pár kilometrů za město prostě nestačí."

Obrázek: Martin Mašek, Fabio Falchi

Facebook photo

Spása v podobě LED světel nepřišla. Právě naopak. Čtěte v článku České televize nebo přímo v uvedeném zdroji vědecké práce.

Nově zaváděné LED osvětlení rozhodně nepřineslo zlepšení situace se světelným znečištěním. Svítí se více, jsou osvětlovány i místa, která dříve osvětlována nebyla. Nová LED světla jsou navíc často intenzivnější než původní osvětlení klasickými oranžovými sodíkovými výbojkami.

Někteří výrobci a prodejci LED osvětlení mají ve svých reklamách uvedenou klamavou informaci, že ploché LED lampy nezpůsobují světelné znečištění. Mýtus lampy s plochým krytem, které údajně nevytváří světelné znečištění je bohužel rozšířen.

Plochý kryt lamp sám o sobě světelnému znečištění nezabrání, nesmíme zapomínat, že nemálo světla se odráží od země.
Bude-li nové osvětlení intenzivnější, o tolik se zvýší příspěvek způsobený odrazem.

Řada lidí si myslí, že stačí vyjet kousek za město a dostanou se mimo přesvětlenou oblohu. Astronomové občas čelí kritice a otázkám, proč brojí proti světelnému znečištění, když mohou vyrazit třeba do některých z oblastí tmavé oblohy, které v Česku máme. Bohužel tak jednoduché to není.

Zde Vám přinášíme malé srovnání - noční oblohu nad národním parkem Grand Teton v USA a na Jizerce v Jizerské oblasti tmavé oblohy - na první pohled je viditelný zřetelný rozdíl. Zatímco v odlehlém Grand Tetonu je obloha tmavá až k horizontu, na Jizerce je obloha, především při obzoru, nápadně světlejší. V zemské atmosféře je rozptýlené umělé světlo z velkých měst viditelné na desítky kilometrů daleko. Na přírodně tmavou noční oblohu zkrátka v hustě osídlené střední Evropě už nenarazíme. Odjet deset, dvacet kilometrů od nejbližšího města rozhodně nestačí.

Každopádně tímto nechceme odradit od návštěvy oblastí tmavé oblohy, které u nás máme. I pohled na noční oblohu tam stojí za to, např. Mléčnou dráhu spatříte velmi dobře. I v našich oblastech tmavé oblohy je noční nebe daleko tmavší než ve městech a jejich blízkém okolí. Jen je třeba mít na paměti, že za skutečně přírodně tmavou oblohou je potřeba cestovat dál, než jen pár desítek kilometrů od města.

Foto: Petr Horálek

Facebook photo

Jak působí světlo na lidský organismus? Proč nemáme být v noci vystaveni především ostrému bílému světlu? O tom chronobioložka profesorka Helena Illnerová a odborník na osvětlování Hynek Medřický v Událostech České televize 28. října 2017. Od 38 minuty 23 sekundy.

Součástí programu jsou i příspěvky na rekonstrukci veřejného osvětlení obcí v národních parcích za účelem snížení světelného znečištění!

Sluší se připomenout, že správné osvětlení by mělo nejen směřovat pouze na správné místa (chodník, vozovka, nikoliv do nebe nebo do oken) a neobtěžovat své okolí,, ale pro zmenšení dopadů by mělo mít také správnou spektrální charakteristiku (potažmo teplotu chromatičnosti, zjednodušeně řečeno barvu). Světlo s modrou složkou, která je velmi častá ve většině nyní instalovaných LED zdrojů, má nejnegativnější dopady na cirkadiánní rytmus. Čím je tedy světlo více žluté až oranžové jako současné sodíkové výbojky, tím lépe. V případě nahrazování výbojek za LED zdroje je doporučovaná maximální teplota chromatičnosti 2700 K. V případě využití příspěvku pro obce v NP je tento parametr povinný.

Facebook photo