Jedním z hlavních projevů světelného znečištění je zesvětlání noční oblohy. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje takové zvýšení jasu oblohy, že v něm zaniká světlo hvězd. Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd, například ve Velkém vozu. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. V nejtmavších částech ČR je to kolem 2000 hvězd (např. Šumava, Beskydy, Jizerské hory, Poddyjí, Manětínsko či České Švýcarsko). A na nejtmavších lokalitách na světě (vrcholky Havajských či Kanárských ostrovů, poušť Atacama v Chile, neosídlené oblasti Afriky či Austrálie) je to 3000-4000 hvězd!

Světelné znečištění se ale netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách. V České republice již proto nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou. Ale stále se dají nacházet lokality, kde je obloha světelným znečištěním ovlivněna výrazně méně, než ve městech a jejich okolí. Právě tyto lokality se snažíme nalézt a podrobně zmapovat.

Astronomové se snaží pro svá pozorování nalézt co nejtmavší lokalitu. Existuje řada metod, jak určit tmavost oblohy na daném místě. Lze použít např. jednoduché počítání hvězd v předem vymezených oblastech na obloze (nejčastěji trojúhelník, který je tvořen trojicí jasných hvězd). Tímto se dá zjistit tzv. mezní hvězdná velikost (tj. jasnost nejslabší, pouhým okem ještě viditelné hvězdy). Metoda počítání hvězd je však dosti subjektivní a závisí na zkušenostech a stavu zraku pozorovatele. Existují však další, objektivnější metody měření. Na jednoduché měření jasu oblohy se dá použít přístroj SQM (Sky Quality Meter). Další možností je pořízení tzv. celooblohového snímku, který se následně převede do celooblohové mapy, kde je jasně patrné rozložení jasu po celé obloze.

 

Umělý jas noční oblohy nad Českou republikou

 Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Větší rozlišení na klik.

 

celooblohovkySrovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru.

 

celooblohovka

Sestava na pořizování celooblohových snímků – srdcem sestavy je digitální zrcadlovka se širokoúhlým objektivem.


ladin

Měření oblohy pomocí přístroje SQM od firmy Unihedron. Více v sekci metody a technika.



Sdílet tento článek

  • Facebook
  • Google Plus
  • Twitter
  • LinkedIn
  • Tumblr
  • Pinterest