Chceme pomoci lépe nastavit světelný režim v ulicích – říká docent Baxant z VUT

“V první řadě nám jde o ochranu živé přírody v okolí lamp. Rostlinám, hmyzu, živočichům i ptákům přemíra intenzivního osvětlení škodí. Samozřejmě jeho regulací snížíme zamoření světelným smogem a dosáhneme i úspor za energie.“ řekl Novinkám a Právu za výzkumníky Petr Baxant. Více ve článku na novinky.cz.

Zdroj obrázku: Archív FEKT VUTZdroj obrázku: Archív FEKT VUT

O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.

Děsivé byly mnohdy neznalosti některých řečníků a příliš malá vize do budoucnosti. Zásadní neznalost souvislostí osvětlování s ochranou nočního životního prostředí projevili zástupci architektů a památkářů. Zástupce výrobní firmy Lamberga Jiří Švestka mluvil o tom, že možná v budoucnosti budeme měnit i “barvu světla”, ale biodynamické osvětlení se už dávno montuje a svítí v mnoha českých obcích (navrhuje a instaluje ho firma Ekosvětlo už léta). Z úst světelných techniků bohužel zazněly věty, které jako by se ani neslušely do dnešní doby, kdy potřebujeme ochránit noční ekosystém, problematika světelného znečištění se už dávno netýká jen astronomů. Není pravdou, že “veřejné osvětlení nemůže narušit tvorbu melatoninu, protože to začíná až na 1000 luxech”, jak uvedl jeden z pozvaných expertů. Uznávané vědecké práce dokládají, že u člověka dochází ke změnám tvorby melatoninu zcela běžně už při osvětlenosti řádově v jednotkách luxů. To je významně podloženo prací “Light Pollution, Circadian Photoreception, and Melatonin in Vertebrates, M.Grubisic_9.2019”, kde bylo zrevidováno 1145 studií na člověku a z nich bylo jako relevantních vybráno 34 zásadních prací. V roce 2022 se odborný svět shodl na konsenzu, že člověk potřebuje na noční spánek prostředí s osvětleností nižší než 1 EDI lx. To také v pracovních materiálech sdílejí světové autority v osvětlování – CIE (Division 6) i Evropský výbor pro normalizaci CEN (TC 169).

Příspěvek doc. Nováka se z nějakého nepochopitelného důvodu zakládal na čisté demagogii. Snaha o marginalizaci vlivu veřejného osvětlení z jeho přednášky udělala frašku, přitom nikdo nepochybuje, že zrovna veřejné osvětlení není jediným světelným polutantem. Porovnávat ale například světelné toky z veřejného osvětlení svítící celou noc se světelnými toky z oken a světlíků v době maximální expozice někdy večer, kdy domácnosti svítí nejvíce a zcela ignorovat fakt, že po půlnoci z nich zůstane jen zanedbatelný zlomek, je nepochopitelné a nehodno odborníka z akademické sféry. Další srovnávání veřejného osvětlení (svítí každý den bez ohledu na podmínky) s Měsícem v úplňku, který je vidět jednou za 29 dní pouze při jasné obloze, je už tristní projev svědčící o naprosté nekompetentnosti.

Abychom skončili optimisticky, potěšila nás dvě vystoupení. A to senátora Jiřího Duška a stejně tak ředitelky Anny Paskové z Ministerstva životního prostředí, která velmi přesně formulovala požadavky směrující ke snížení ekologické zátěže světelným znečištěním. Nezávislý pohled novináře si můžete přečíst zde.

Příklad špatně směrovaného osvětlení. Kromě chodníku světlo intenzivně osvětluje i okna bytů. Foto: Michal Bareš.