Odkaz na článek ZDE.

Reakce ČSO Brno na mediální debatu o pražském veřejném osvětlení

Ve veřejné debatě o modernizaci osvětlení se stále častěji objevuje zkratka: více „modré“ = více bezpečnosti, teplejší světlo = horší viditelnost a vyšší spotřeba. Takové tvrzení ale neobstojí při odborném pohledu. Bezpečnost veřejného prostoru nevzniká z jediné spektrální vlastnosti světla, ale z promyšleného návrhu celé osvětlovací soustavy – od intenzity a rovnoměrnosti přes kontrolu oslnění až po řízení v čase.

Jako ČSO Brno proto přinášíme reakci, kde shrnujeme klíčové argumenty k probíhající mediální diskusi a vysvětlujeme, proč je nutné oddělovat vizuální parametry osvětlení od jeho biologických a environmentálních dopadů. Upozorňuje také na význam ověřitelných metrik (např. podílu modré složky světla U500), práci s jasovými poměry a adaptivní řízení, které umožňuje skloubit bezpečnost, energetickou racionalitu i ohleduplnost k nočnímu prostředí.

Cílem není „svítit studeněji“ ani „svítit více“, ale svítit správně – na základě dat, analýzy rizik a mezioborové spolupráce.

Často opakované tvrzení, že bílé LED osvětlení zvyšuje bezpečnost dopravy, nemá oporu v datech. Podle oficiálního stanoviska Dopravního inspektorátu Policie ČR policie nenařizuje barvu světla ani typ světelného zdroje a neposuzuje jejich vliv na bezpečnost. Hodnoceny jsou technické parametry, jako je umístění sloupů a zachování rozhledových poměrů, nikoli teplota chromatičnosti. Ani statistiky Policie ČR neuvádějí veřejné osvětlení či typ svítidel jako samostatnou příčinu dopravních nehod – rozhodující je především lidský faktor a nepřizpůsobení jízdy podmínkám. Odvolávání se na „požadavky policie“ při obhajobě bílého osvětlení je proto nepodložené; použití světelných zdrojů s teplými odstíny světla je z hlediska bezpečnosti silničního provozu bezproblémové.

Zdroj a podrobnosti na Kutnohorská světelná.