Povodí Odry rekonstruovalo osvětlení na hrázi přehrady Šance v Beskydech proti trendům ohleduplného osvětlování. V roce 2013 přitom byla v Beskydech založena Beskydská oblast tmavé oblohy. Jedná se o oblast, kde je noční životní prostředí v rozumné míře doposud ještě zachováno. Byla vyhlášena jako mezinárodní.

Nové osvětlení hráze přehrady Šance, foto: Robin Onderka

Nové osvětlení hráze přehrady Šance, foto: Jiří Hlisnikovský

Ani původní osvětlení hráze nebylo dobré. Pokud ale dochází k rekonstrukci osvětlení, mělo by být provedeno kvalitně a v přírodním prostředí, jakým oblast Beskyd bezpochyby je, by mělo být i ohleduplné k životnímu prostředí. Tedy minimálně dodržovat doporučení Ministerstva životního prostředí, pro národní parky a CHKO jsou doporučení ještě přísnější. A to pomíjíme otázku Pro koho tam ta světla vlastně v noci svítí?

Původní osvětlení hráze přehrady Šance, foto: Jan Kondziolka

Co se týče konkrétních výhrad k novému osvětlení, spatřujeme zde dva hlavní problémy a to světelné přesahy do horního poloprostoru a nově použité bílé světlo, které je zvláště v blízkosti vodního biotopu zcela nevhodné a pro přírodu nebezpečné, ryby a obojživelníci jsou na míru světla v noci zvlášť citliví. Příliš “studené” barevné podání svítidel v prostředí vodního biotopu také způsobuje doslova hmyzí genocidu.

Hmyz zmateně létá kolem lampy a hyne. Foto: Jan Kondziolka

Vztah rostlin ke světlu je specifický a bezesporu velice těsný. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy) a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Světelné znečištění ohrožuje především správnou synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím. Stále častěji se objevují práce, které dokládají, že umělé světlo v nočním období významně narušuje regulaci klíčových fyziologických i vývojových procesů. Je popsáno především ovlivnění kvetení u fotoperiodicky citlivých rostlin a porušení normálního nástupu fenologických fází u dřevin. Na podzim vede opoždění přípravy na zimu k zámrzu ještě zelených částí, na jaře dochází k předčasnému rašení a vystavení mladých výhonů zvýšenému riziku ranních mrazíků. Významné je také narušení fyziologických „zotavovacích“ reakcí, které normálně za temné periody probíhají. Další příklady lze nalézt v přehledovém článku Bennie et al. 2016. Protože jsou rostliny nedílnou součástí ekosystémů, nelze opomenout ani to, že umělé světlo ovlivňuje fyziologické procesy, chování a ekologické vazby býložravců a opylovačů.

RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.

BENNIE, J., DAVIES, T. W., CRUSE, D., GASTON, K. J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.

Na obrázku je situace na Náměstí míru v Praze 2. Na horním snímku jsou ještě zelené listy v místě, kudy světelný svazek prochází korunou stromu, zbytek větví je už bez listí.Reflektory skrze listy více jak polovinu roku stejně neprosvítí.