Vztah rostlin ke světlu je specifický a bezesporu velice těsný. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy) a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Světelné znečištění ohrožuje především správnou synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím. Stále častěji se objevují práce, které dokládají, že umělé světlo v nočním období významně narušuje regulaci klíčových fyziologických i vývojových procesů. Je popsáno především ovlivnění kvetení u fotoperiodicky citlivých rostlin a porušení normálního nástupu fenologických fází u dřevin. Na podzim vede opoždění přípravy na zimu k zámrzu ještě zelených částí, na jaře dochází k předčasnému rašení a vystavení mladých výhonů zvýšenému riziku ranních mrazíků. Významné je také narušení fyziologických „zotavovacích“ reakcí, které normálně za temné periody probíhají. Další příklady lze nalézt v přehledovém článku Bennie et al. 2016. Protože jsou rostliny nedílnou součástí ekosystémů, nelze opomenout ani to, že umělé světlo ovlivňuje fyziologické procesy, chování a ekologické vazby býložravců a opylovačů.

RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.

BENNIE, J., DAVIES, T. W., CRUSE, D., GASTON, K. J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.

Na obrázku je situace na Náměstí míru v Praze 2. Na horním snímku jsou ještě zelené listy v místě, kudy světelný svazek prochází korunou stromu, zbytek větví je už bez listí.Reflektory skrze listy více jak polovinu roku stejně neprosvítí.