Není to samospásné, ale důležité. Výzva Nesvítí se někde zbytečně nemá jen ekonomický záměr nebo záměr ochrany přírody. Ale také zdravotní. Níže uvádíme pojednání docentky Zdenky Bendové z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy o souvislosti (mimo jiné) s dnešní pandemií.
Imunitní odpověď, posilování imunity, cytokinové bouře, buněčná imunita, vitamín C, vitamín D…to jsou všechno termíny, které nás v posledních týdnech zaškolují do fungování imunitního systému. Často se také zdůrazňuje, že spánek je zásadní pro dobrou funkci naší imunity, ale už méně se zdůrazňuje, jak je důležité spát ve tmě. Spánek sám o sobě jednoznačně posiluje imunitní systém a tma v noci je důležitá pro jeho kvalitu. Tma zajišťuje ale také něco jiného, co se spánkem souvisí jen nepřímo, ale přímo s funkcí imunitního systému, a tím je dostatečně vysoká hladina melatoninu. Melatonin je sice znám hlavně jako tzv. hormon spánku, který napomáhá usínání, jeho hlavní funkce ale spočívá právě v posilování imunitních odpovědí.
Bezpočet vědeckých publikací prokazuje jeho antioxidační (https://doi.org/10.3390/molecules23020509) a protizánětlivé vlastnosti (https://doi.org/10.2174/1381612824666180426112832), jeho pozitivní úlohu ve vrozené (https://doi.org/10.1111/jpi.12075) i získané – té protilátkové (https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2009.01.001) imunitě. Pokusy na myších např. ukázaly, že melatonin spolehlivě redukuje zánětlivé procesy v plicích spojené s přirozeným stárnutím (https://doi.org/10.1016/j.exger.2015.11.021), ale pomáhá i plicím kuřáků (https://doi.org/10.1111/jpi.12192), plicím zasaženým polutanty z ovzduší (https://doi.org/10.1016/j.biopha.2019.108737), či radioaktivním zářením (https://doi.org/10.22074/cellj.2019.6207). Má onkostatické účinky (https://doi.org/10.1007/s11010-019-03617-5) a dokonce zmírňuje i hemoragické cévní změny způsobené virem Eboly (https://doi.org/10.1016/j.isci.2019.100765). Ve výčtu pozitivních účinků melatoninu bychom mohli pokračovat dlouho, a není vůbec divu, že melatonin prodlužuje život. Ať již oddálením přirozeného stárnutí (https://doi.org/10.1073/pnas.91.2.787), či zmírňováním oněch smrtelných cytokinových bouří po bakteriální (https://doi.org/10.1111/j.1600-079X.2005.00265.x) či virové nákaze (https://doi.org/10.1046/j.1600-079X.2003.00105.x).
Melatonin je tvořen v pineální žláze neboli šišince a jeho syntéza je spouštěna signály z biologických hodin umístěných v suprachiasmatických jádrech hypotalamu tak, aby začínala vždy večer. Pokud na sebe ale svítíme dlouho do noci umělým světlem, jeho syntéza se zpozdí, nebo nezačne vůbec, případně jeho hladina nedosáhne takové úrovně, aby v organismu něco zmohl. Je mylné se domnívat, že když se během dne schováme do tmy, můžeme “dosyntetizovat”, co jsme večer potlačili svými počítačovými monitory. Biologické hodiny vědí, že je den, a syntézu melatoninu nespustí ani v temném sklepě. Naopak, z mnoha různých důvodů potřebují naše biologické hodiny (nejen vitamín D), hodně denního světla, stejně jako co největší tmu v noci.
V (ne)dávných dobách, kdy ještě neexistovalo umělé osvětlení, kopírovala noční hladina melatoninu délku noci tak, jak se měnila s ročním obdobím. V zimě tedy šišinka produkovala nejméně dvakrát tolik melatoninu co v létě. Organismus ho měl díky tomu k disposici tolik právě v období, kdy bývá jeho imunitní systém velmi vytížen.
V posledních letech je nočního světla kolem nás opravdu hodně. Světlo začalo být levné a jeho biologické účinky řeší jen pár zasvěcených odborníků.. Nejen doma, ale i venku, protože také ptáci, hmyz, veverky, ryby v potoce… všichni mají melatonin, který pečuje o jejich imunitní systémy a nemá rád světlo v noci.
