Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.

  Příspěvky různých zdrojů světla k celkovému jasu noční oblohy nad brněnskou hvězdárnou

Noční obloha není nikdy úplně černá, a to ani na těch nejopuštěnějších místech, kde není žádné světelné znečištění. Samotná atmosféra totiž slabě svítí (jevu se říká airglow), dále vidíme slabý svit slunečního světla rozptýleného na meziplanetárním prachu (tomu se zase říká zvířetníkové světlo), a konečně, na obloze je mnoho hvězd. Ty jasnější jsou vidět jednotlivě, jiné jsou příliš slabé a slévají se v matný svit Mléčné dráhy.

Existuje tedy určitý přirozený jas noční oblohy, ke kterému se následně přidává světelné znečištění způsobené lidmi. Světelné znečištění je problém dlouhého dosahu – umělé světlo se v atmosféře šíří desítky kilometrů daleko. Proto můžeme už z dálky vidět světelné čepice na velkými městy, i když jsme od nich poměrně daleko. Zvýšený jas přímo nad naší hlavou tedy nemusí být způsobený jen tím, co svítí v našem bezprostředním okolí, ale třeba i osvětlením z jiného města, jiného kraje nebo dokonce jiného státu!

Ulice v centru Brna při zhasnutém veřejném osvětlení, foto: Pavel Gabzdyl

Co nám tedy experiment řekl? Ukazuje se, že veřejné osvětlení provozované městem je největším zdrojem světelného znečištění nad brněnskou hvězdárnou s podílem kolem 45% na celkovém jasu noční oblohy. Dále jsou v Brně jiné zdroje světla, které během experimentu nezhasly – ty se podílí na celkovém jasu oblohy zhruba 35%. Zdroje světla mimo samotné Brno, které rovněž nezhasly, přispívají asi 13% a konečně přírodní jevy, o kterých jsme již mluvili, jsou zodpovědné za zbývajících 7%.

Z toho plyne zajímavý postřeh – ani kdyby v Brně nastal totální blackout a zhaslo úplně všechno, včetně soukromých zdrojů světla, stejně bychom neviděli oblohu jako třeba někde na horách. Z okolí totiž přichází tolik světla, že by samo o sobě zvýšilo jas noční oblohy na trojnásobek přirozeného stavu – pro porovnání, například na Šumavě je jas nočního nebe zvýšený jen asi o 20%, na odlehlejším českém venkově kde “lišky dávají dobrou noc” pak asi o 50%.

Chceme-li skutečně pomoci přírodě a lépe vidět vesmír nad našimi hlavami, je potřeba aby svým dílem přispěli všichni, kdo v noci venku svítí – ať už jsou to obce a jejich veřejné osvětlení, tak firmy ve svých areálech, obchody a služby se svými výlohami a světelnou reklamou, a konečně každý z nás, kdo má na svém domě nebo zahradě nějakou tu lampičku.

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou pouze odhadem, byť podloženým modelem.

Hvězdy nad ulicí v Brně behěm experimentu, obloha není zcela temná. Foto: Pavel Gabzdyl