Noční umělé osvětlení zamezuje samočištění vzduchu

Přinášíme další argument, proč by neměly LED 4000 K, 3000 K ani 2700 K v noci svítit. V současnosti Ministerstvo životního prostředí doporučuje svítidla 2 700 K, ale je si vědomo a vědci s ním, že se jedná o kompromis a je třeba jít s náhradní teplotou chromatičnosti ještě níže. Proč?
 
Vědci popisují (Harald Stark et al.), jak světlo v noci zamezuje samočištění vzduchu. V noci radikál oxidu dusíku na sebe váže chemické látky vyrobené člověkem. Tento proces má však za podmínku tmu. Bílé světlo i 10000 krát slabší než slunce (10 lx) totiž proces snižuje každou noc až o 7 %. Další odborníci, např. Ján Haluška a M. Nisa Khan, o tom mluví už dlouho, ne každé světlo však volné radikály oxidu dusíku ničí, krátké vlnové délky k tomu ale přispívají více než dlouhé vlnové délky.
 

Denní světlo, noční tma a naše vnitřní hodiny

Na lidský organismus má denní světlo významný vliv. Pravidelné střídání světla a tmy na Zemi odjakživa a velmi spolehlivě informovalo všechny živé organismy, zda je den či noc, a zda tedy mají být připraveni na aktivitu či odpočinek. Dnes ale na sebe večer necháváme působit elektrické světlo. To bývá často i stokrát silnější než světlo Měsíce v úplňku a hvězdnou oblohu překoná dokonce stotisíckrát. Kombinace pobytu v interiéru během dne a užívání elektrického osvětlení v noci snižuje kontrast mezi dnem a nocí. Věda o biologických hodinách (chronobiologie) již dávno ví, že naše vnitřní hodiny jdou tím přesněji, čím větší kontrast mezi denním světlem a noční tmou jim dopřáváme. Pokud je kontrast nízký, naše hodiny běží nepřesně a signály, které do těla vysílají, jsou nejasné, slabé, chaotické. Po nějaké době jejich zmatené signály přestane tělo vnímat, jednotlivé procesy a orgány v těle se přestanou synchronizovat a zdravotní problém je na světě. Je tedy jasné, že stojí za to věnovat světlu a biologickým hodinám trochu pozornosti. Více ve skvělém shrnutí na stránkách UCEEB.