Nedostatek denního světla ve dne a příliš světla v noci ničí zdraví lidí, shodli se v Poslanecké sněmovně lékaři i vědci

Světelné znečištění ve venkovním nočním prostředí a světelná hygiena jednotlivce mají společné základy. SVĚTELNÁ HYGIENA A JEJÍ VLIV NA PSYCHICKÉ A FYZICKÉ ZDRAVÍ – tak se jmenoval seminář, který se konal při Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a kde zazněly nejnovější informace o vlivu světla a světelné hygieny na fyzické i psychické zdraví od předních českých lékařů. Stejně tak odborníci z Českého vysoké učení technického v Praze a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představili aktuální technologické možnosti v oblasti moderní světelné techniky. Shrnutí si můžete přečíst v tiskové zprávě vydané v únoru 2025 a můžete se také podívat na kompletní videozáznam semináře.

 

 

Ministerstvo zdravotnictví ve své koncepci o světelném znečištění

“Mezi rizikové faktory, které lidé ovlivňují sami svým chováním, lze zahrnout také vliv negativního působení světla v noci na cirkadiánní rytmus člověka, jakožto základní nástroj synchronizace lidského organismu s vnějším prostředím, a také vliv zejména modré složky světla na lidský organismus (ovlivnění cirkadiánního rytmu, psychického zdraví, sekrece některých hormonů atd.). Podstatnou roli pro lidské zdraví hrají rizikové faktory vycházející z vnějšího prostředí, jako je vliv světla krátkých vlnových délek ve večerních a nočních hodinách a světelného znečištění obecně, znečištění jednotlivých složek životního prostředí, včetně problematiky mikroplastů, nanomateriálů aj. Nelze opomenout ani změnu klimatu a vliv z ní vyplývajících rizik pro lidské zdraví. Negativní působení světla v noci na cirkadiánní rytmus člověka, jakožto základní nástroj synchronizace lidského organismu s vnějším prostředím, lze zahrnout mezi rizikové faktory, které lidé ovlivňují sami svým chováním, zejména co se týče účinků modré složky světla na lidský organismus (negativní ovlivnění cirkadiánního rytmu a psychického zdraví, přispění k rozvoji civilizačních chorob). Z výše uvedených nálezů analýz je patrné, že primární prevence nemocí je oblastí, kterou je v ČR nutné zásadně posílit, a to zejména s ohledem na řadu rizikových ukazatelů zdravotního stavu obyvatel, jako je obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku, alkoholu apod. Je přitom nutné vytvořit dlouhodobější plán investic do této oblasti, neboť jejich návratnost nemusí být krátkodobá.”

Celý dokument ZDE, citovaný text najdete na straně 35.