PETICE ZA SNÍŽENÍ SVĚTELNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ

PETICE ZA SNÍŽENÍ SVĚTELNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ 💡
 
Prosím podepisujte i když v Praze nebydlíte, můžete ji použít jako precedent pro další města a obce. Petice obsahuje klíčové body jako snížení intenzity nočního osvětlení památek, eliminace modré složky, razantní omezení osvětlení v blízkosti obytných budov a v dobře nočního klidu, zamezení podhledům do zdrojů světla (nepřímé světlo, eliminace oslnění očí 👁), ale také nutnost regulace osvětlení soukromých staveb, klasických billboardů i LED obrazovek.
 
❓Oranžové veřejné osvětlení a případně i tlumení a vypínání osvětlení v noci NEMÁ vliv na vyšší kriminalitu nebo nehodovost – na téma mám samostatné video na profilu, případně se podívejte na studii [1].
 
✅ Na foto vidíte, že kostel nezmizí, když se vypne památkové osvětlení, ušetří se i elektrická energie, prodlouží životnost osvětlovacích soustav a sníží světelné znečištění 🙂
Podepište na 🌐 petice.com/svetlo – jednoduše vyplníte Vaše jméno a email a závěrem podpis přes emailové ověrění jen potvrdíte.
 
➡️ Komu z Vás i mimo Prahu dává petice smysl, pro podepište a šiřte ji. Nikdo jiný než tlak od nás zespodu nám nepomůže, bohužel, musíme si pomoci sami – naše stížnosti i hlasy mají efekt a úřady a zastupitelstva je vždy musí řešit ✊✊✊
 
Autor petice: Stanislav Kolařík – děkujeme Vám za Váš čas, který jste do petice vložil 🙂
 
[1] Perkins C, Steinbach R, Tompson L, et al. What is the effect of reduced street lighting on crime and road traffic injuries at night? DOI: 10.3310/phr03110

Kam se ztrácí tma? A proč ji tak moc potřebujeme?

Přednáška ve středu 10. listopadu 2021 od 18:15 v Městské knihovně Tábor

O světovém ekologickém problému – světelném znečištění. Uvidí generace po nás ještě vůbec hvězdy na nebi? Dá se s tím něco dělat? Přednáší předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR. Na závěr přednášky vyrazíme ven, pod lampy a světla města a ukážeme si názorné příklady jak svítit a jak naopak nesvítit.Kde: Městská knihovna – Jiráskova 1775/3, Tábor

Jas noční oblohy ve městě, na venkově a horách. Foto: Česká asronomická společnost

Pavel Suchan má na ondřejovské hvězdárně na starosti mj. ochranu pozorovacích podmínek. Je předsedou odborné skupiny České astronomické společnosti pro tmavou oblohu. V roce 2001 se zasloužil o první včlenění světelného znečištění do zákona a na jeho počest byla posléze pojmenována jedna z planetek ve Sluneční soustavě. Navštívil už řadu lokalit se stále ještě zachovalým nočním životním prostředím. Nejvíce vzpomíná na chorvatský ostrov Lastovo nebo na Národní park Bieszczady na polsko slovenském pomezí.

A o čem bude přednáška? Tma se stala ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku? Městské děti už neznají Mléčnou dráhu a tak, jako je vozíme na venkov, aby se podívaly, jak vypadá koza, tak je dnes vozíme podívat se na hvězdnou oblohu v celé své kráse. Vlastně už ani ne v celé, protože na území České republiky už původní noční životní prostředí nenajdeme. 2/3 obyvatel Země žije v oblastech zasažených světelným znečištěním. V Evropě a v USA je to dokonce 99 %.

Světelné znečištění nevadí ale jenom astronomům. Vadí především přírodě, zasahuje do potravního řetězce, ohrožuje biodiverzitu. Poškozuje zdraví lidí, zabraňuje tvorbě melatoninu v lidském těle. Zbytečně vysvícenou elektřinu musíme zbytečně zaplatit. A samozřejmě, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu. Zatímco v přírodním prostředí spatříme na obloze až na 3000 hvězd, ve městech jsou to jenom stovky a ve velkoměstech dokonce už jenom desítky.