Hynek Medřický o světle

O tom, proč je důležité mluvit o tom, jak svítit a jak nesvítit, často přednáší světelný expert Hynek Medřický. A co říká, když má za úkol to shrnout do několika vět?

“Živí tvorové se vyvíjeli v podmínkách přirozeného střídání dne a noci. V posledních 140 letech ale technologický pokrok přinesl umělé světelné zdroje, které oslabují přírodní signál noci. Zároveň stále více lidí pracuje v interiéru, kde je světla mnohem méně a jeho spektrální složení je také odlišné od přirozeného denního světla. Tím se narušuje načasování pochodů probíhající při bdění i ve spánku.

Výsledkem je zhoršující se imunita v celé populaci, choroby srdce a cév, poruchy metabolismu a souvislost se světlem v noci se prokázala u některých druhů rakoviny. Oslabení cirkadiánního rytmu má za následek zhoršený spánek, což se projevuje i ve zhoršení psychického zdraví a psychické pohody.”

Strom jako držák vánočních světýlek?

Zeptali jsme se, jak to je s vlivem světla v noci na stromy, dr. Hany Konrádové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

I přestože je v zimě listí opadané, strom to rozhodně negativně ovlivňuje. Že je strom v zimě bez listí, je sice lepší, ale na druhou stranu má rostlina schopnost vnímat světelný signál i odlistněná. Existuje již dost prací, které dokumentují urychlený průběh rašení na jaře, včetně rizika jarních mrazíků pro pupeny, předčasné zbavení zimní ochrany syntézou specifických látek zamezující mrznutí vody uvnitř buněk. Další problém může znamenat místní zvýšení teploty způsobené LED přímo v kontaktu s kmenem/kůrou – kriticky důležitá pro pletivo je tzv. lýko, které se nachází velice blízko povrchu kmene/větvě a i malé místní ohřátí může mít za následek narušení hospodaření s asimiláty (cukry, škrob). Dobře hospodařit s uskladněnými látkami je pro odlistněný strom ještě o mnoho důležitější než pro stálezelené rostliny – musí si zásoby dobře rozvrhnout, vyčerpá-li předčasně, nemá z čeho vybudovat listoví dalšího roku.

Vypínání takového slavnostního osvětlení v hlubokou noc by měla být rozhodně samozřejmost, ale problém to nevyřeší, jen zmírní.

Protože jsou rostliny nedílnou součástí ekosystémů, nelze opomenout ani to, že umělé světlo ovlivňuje fyziologické procesy, chování a ekologické vazby býložravců a opylovačů. Pokud je dřevina ke světelnému znečištění citlivá, a vývoj jejího opylovače nikoli (či naopak), jejich výskyt se prostě časově „mine“ a obě populace významně utrpí. Jak rostliny, tak hmyz jsou součástí rozsáhlých ekologických sítí, tedy v důsledku malý posun v početnosti jedné konkrétní populace může dramaticky ohrozit zdánlivě ekologicky vzdálené populace.

Na závěr etický rozměr této problematiky. Takové osvětlování stromů naznačuje, že rostliny nevnímáme jako živý biologický systém. Rozhodně ukazuje na to, že si nevážíme významu rostlin pro nás (městskou zeleň chceme mít v dobrém stavu, ale přesto ji nedokážeme chránit či ulehčit), a pro celý ekosystém (zdaleka nejen pro lidstvo). Možná si stojí za to připomínat trivialitu, že (my všichni nefotosystetizující) bez rostlin nemáme co jíst, a to ať přímo (obilí, ovoce, zelenina…) či nepřímo (krmivo hospodářských zvířat), čerpáme dalších mnoho služeb zajišťovaných rostlinami včetně městské zeleně. Takže místo abychom si tuto závislost lépe uvědomovali, dokážeme strom pro jakési „potěšení“ degradovat na držák nějakých světýlek. V létě od něho budeme očekávat, že nám bude aktivně snižovat teplotu odpařováním vody a chránit nás stínem při čekání na tramvaj.