Definice – Světelné znečištění

Světelné znečištění – uměle vytvořené světlo zvyšující přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí.

kde použité termíny mají tento význam (termíny jsou součástí definice):

Světlo – Elektromagnetické záření v pásmu 380 – 780 nm; v souladu s termínem 17–21-013 light a 17–21-003 visible radiation dle CIE S 017:2020 ILV: International Lighting Vocabulary)
Uměle vytvořené – Světlo produkované technologiemi a technologickými procesy vytvořených civilizací a obecně zahrnuje jakékoli světlo, které vzniklo mimo rámec přirozených procesů ve vesmíru, včetně přírodních procesů na planetě Zemi. Významově odpovídá též termínu “nepřirozené”.
Přirozená úroveň – Hodnoty či rozsah hodnot, které nastávají v přírodním prostředí bez vlivu technologií, technologických procesů a zásahů vytvořených civilizací.
Venkovní prostředí – Prostředí vně staveb a zařízení budovaných pro potřeby civilizace. Obvykle se vymezuje interiérem, který je stavebně uzavřený nebo je navržen jako uzavíratelný. V případech, kdy se jedná o stavbu, která nemá jednoznačně oddělený vnitřní a vnější prostor např. z hlediska přístupu fauny či flory, je možné v rámci principu předběžné opatrnosti považovat takový prostor za “venkovní” pro účely související se světelným znečištěním.

Motivace:
V publikovaných článcích i odbornějších pracích souvisejících s problematikou světelného znečištění a rušivého světla se neustále objevoval primární problém a nejistota v tom, co světelné znečištění je, jak a zda vůbec je nějak definováno atd.
Ilustrující je vyjádření v diplomové práci věnující se této problematice (2021), kde v části věnované základním pojmům dospěl autor k tomuto: “Pojem „světelné znečištění“ vznikl překladem z anglického originálu „light pollution“ a jako takový je poměrně zavádějící a nepřesný … Z tohoto důvodu bude i v této práci nadále používán pojem rušivé osvětlení.”

Background:
Na oficiální úrovni zatím světu obvykle dominuje technická “elektro-světlařská” definice pojmu “Světelné znečištění / Light Pollution” s původem v IEC slovníku s následnou adopcí v CIE ILV – CIE S017:2020 ILV 17-29-177 (IEC 845-29-177). Přičemž je uvedený pojem jednoznačně oddělen od rušivého světla samostatnou definicí v těchto mezinárodních slovnících – viz pojem “Obtrusive Light” (IEC 2020: 845-29-181). V legislativách a dalších dokumentech se navíc objevují vlastní upravené definice světelného znečištění, často s nejistým základem či nízkou odborností (resp. s omezenou platností pro danou práci).

Základní nároky na definici:
Pro nadčasové a systémově logické vymezení pojmu světelné znečištění (typ I.) je vhodné rozlišit:
▪ a) definici samotného jevu (co to je; kdy, kde a jak to vzniká)
▪ b) jeho typické projevy (jak a čím se to projevuje, jak to lze detekovat)
▪ c) jeho účinky a vlivy (možné působení a důsledky světelného znečištění)

Obsah definice světelného znečištění (typ I.) musí vyjadřovat zejména tato koncepční vymezení a zásady:
▪ 1) vztahuje se pouze na světlo vytvořené uměle (prostřednictvím technologií apod.)
▪ 2) týká se pouze exteriéru (nezahrnuje prostředí v budovách, dopravních prostředcích apod.)
▪ 3) vyjadřuje změnu či “kontaminaci” přirozeného stavu
▪ 4) snaha vyhnout se tendenčním interpretacím vázaných na projevy a dopady světelného znečištění
▪ 5) stručnost a neutralita formulace by měla umožnit přijetí definice širokému spektru vědních oborů s dostatečnou časovou perspektivou praktického využití

Samotné znění definice není zcela původním dílem pracovní skupiny a z podstatné části je převzato z prací směrujících k astronomickým kořenům problematiky kontaminace ovzduší světlem, což lze považovat za klíčový strategický prvek ve smyslu šancí na širší mezioborové prosazení definice v této aktualizované podobě.

Konvence názvosloví v oblasti negativního působení světla na člověka a živé organismy

Světelné znečištění – Typ I. – výskyt umělého světla jako polutantu v přirozeném venkovním prostředí, na což tradičně odkazuje termín Světelné znečištění ve spojení s aktivitami ALAN (Artificial Light at Night).

Světlo je biologicky účinná látka a mělo by se s ním zacházet jako s “lékem/drogou” /dávkování, čas aplikace, vedlejší účinky.

Autoři a podporovatelé
Připravila “BioDynamická skupina” a ČSO Brno p.s., Česká republika, koordinátor ing. Radim Václavíček, duben-listopad 2023. Na přípravě podkladů se svými pracemi či přímou osobní účastí podíleli:

Autorský kolektiv:
Ing. R. Václavíček, ČSO Brno
doc. RNDr. Z. Bendová, Ph.D., UK Praha/ NÚDZ, TNK 158
RNDr. H. Konrádová, Ph.D., UK Praha, TNK 158
doc. Ing. P. Baxant, Ph.D., VUT Brno, ČSO Brno
Ing. arch. L. Maierová, ČVUT Praha/UCEEB, ČSO Praha
Michal Bareš, Česká astronomická společnost/ DarkSky(IDA)
Hynek Medřický, TNK 76

Signatáři a podporovatelé ČR:

Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., senátor PČR, Hvězdárna a planetárium Brno
Česká společnost pro osvětlování regionální skupina Brno, p.s.
Česká astronomická společnost
Astronomický ústav AV ČR

Mezinárodní konzultanti a podporovatelé:
Dr. A. Krop-Benesch, Německo, zakladatelka a organizátorka mezinárodních konferencí ALAN 2013-23
Aleš Šubic, Slovinsko, Initiative for Regulation of Outdoor Lighting
Boris Štromar, Chorvatsko, Astronomická společnost/ DarkSky
Andrej Mohar, Slovinsko, Astronomická společnost/ DarkSky
Salvador Bará, Španělsko, Universidade de Santiago de Compostela
Yana Yakushina, Belgie, University Gent

Autoři odkazovaných prací:
P. Cinzano, Dipartimento di Astronomia, Universita di Padova, Italy
F. Falchi, Dipartimento di Astronomia, Universita di Padova/ ISTIL, Italy
C. D. Elvidge, NOAA National Geophysical Data Center, USA
K. E. Baugh, NOAA National Geophysical Data Center, USA
S. Bará, Universidade de Santiago de Compostela, Spain
C. Bao-Varela, Universidade de Santiago de Compostela, Spain
RNDr. J. Hollan, Ph.D., CzechGlobe AV ČR

Reference – převzatý základ
Související odkazy na klíčové práce: