Veřejné osvětlení provozované městy a obcemi představuje největší zdroj světelného znečištění. Ne snad proto, že by bylo vždy špatné a nekvalitní, ale především proto, že je velmi rozšířené: v ČR se nachází více než 1 milion svítidel veřejného osvětlení. Je zřejmé, že má-li být omezování negativních dopadů umělého osvětlení na noční prostředí skutečně účinné, musí v něm hrát veřejné osvětlení klíčovou roli. Problematika veřejného osvětlení je široká a zahrnuje mnoho technických, ekonomických i společenských aspektů, které spolu navzájem souvisí a šetrnost a ohleduplnost je jedním z nich. V každém případě by měly být ctěny jednoduché zásady: svítit jen tam kde je třeba, jen tehdy, když je třeba a jen tolik, kolik je třeba.

Veřejné osvětlení
Veřejné osvětlení představuje největší zdroj umělého světla ve venkovním prostředí.
Foto: Jakub Toman

Důležitým předpokladem na cestě k dobrému, úspornému a šetrnému osvětlení je znalost jeho současného stavu. Z průzkumu provedeného společností SEVEn vyplývá, že zhruba 40% obcí nemá dobré informace (pasport, revizní zprávu) o svém veřejném osvětlení. Pokud Vaše obec patří mezi ně, prvním krokem by mělo být právě zjištění, v jakém stavu se její osvětlení nachází. Druhým důležitým krokem by mělo být zvážení kde a proč má být osvětlení instalováno a provozováno. Bohužel, často se lze setkat s osvětlením na místech, kde je jeho smysl dosti pochybný a naopak s jeho absencí na místech, kde by bylo více než vhodné. Z těchto úvah by mělo vyplynout, jaký charakter by osvětlení na daném místě mělo mít. Samotný návrh osvětlovací soustavy by měl provádět kvalifikovaný světelný technik (pozor, zdaleka ne všichni prodejci osvětlení jsou odborníci v oboru!). Požadujte, aby bylo při návrhu dbáno na minimalizaci světelného znečištění.

U běžného osvětlení komunikací v obci je kladen důraz především funkční hledisko – měla by být osvětlená zejména samotná komunikace a její bezprostřední okolí a úroveň osvětlení by měla odpovídat typu a hustotě provozu. Zároveň by mělo být osvětlení dostatečně rovnoměrné a nemělo by docházet k oslňování řidičů ani chodců. K tomuto účelu jsou vhodná funkční svítidla přímo určená pro osvětlování silnic a chodníků, která umí směrovat světlo tam, kde je třeba. Pokud je to možné, měla by být instalována vodorovně, nebo jen s minimálním náklonem.

 

Veřejné osvětlení

 

K běžnému osvětlení komunikací by rozhodně neměla být používána dekorativní svítidla bez účinné směrové optiky jako jsou koule, válce či lucerny. Taková svítidla dokáží užitečně využít jen malou část světla, zbytek uniká do širokého okolí, do oken domů a bytů a na oblohu. Svítidla chybně použitá k nevhodnému účelu jsou jedním z významných zdrojů světelného znečištění, jsou neefektivní a neekonomická.

Osvětlení je vhodné regulovat v závislosti na intenzitě dopravy, patřičné technické prostředky jsou běžně dostupné. Regulací lze ušetřit nemalé finanční prostředky (obvykle až 1/3) a zároveň je tím snížena zátěž nočního prostředí. Osvětlení by mělo být udržováno v dobrém stavu – jen svítidla která nejsou špinavá, poškozená nebo vegetací zarostlá mohou dobře plnit svojí funkci.

Intenzitu osvětlení lze regulovat podle hustoty dopravy
Intenzitu osvětlení lze regulovat podle hustoty dopravy. V pozdních nočních hodinách, kdy je provoz minimální, je možné osvětlení ztlumit aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti. Takto lze ušetřit nemalé prostředky a zároveň snížit dopady na životní prostředí.

Osvětlení náměstí, historických zón, parků a dekorativní osvětlení klade vedle funkčního hlediska důraz i na hledisko estetické. Důležitý je jak vzhled svítidel, která by měla vhodně doplňovat veřejný prostor, tak estetické působení samotného osvětlení v nočních hodinách. Měla být volena taková svítidla, která svítí především dolů na zem, nikoliv do očí kolemjdoucím, do oken obytných budov ani na oblohu. Ani v případě estetického osvětlení by neměla být používána primitivní svítidla se špatným směrováním světla, jako jsou koule, válce či jednoduché lucerny bez optiky. Existuje mnoho zajímavých svítidel vybavených směrovou optikou, která splní i vysoké nároky na vzhled a přitom jsou ohleduplná k okolí. Pokud je použité bílé světlo, mělo by být v teplém odstínu – je příjemnější a má menší dopad na noční prostředí.

V poslední době dochází k rychlému rozvoji technologie osvětlení založené na bázi LED. Jeho předností ve srovnání s tradičními sodíkovými výbojkami je dlouhá životnost, nižší spotřeba energie, lepší možnost regulace a v neposlední řadě též přirozenější „bílé světlo“. Je nepochybné, že se jedná o technologii budoucnosti, která během několika málo let získá dominantní postavení na trhu. Avšak právě kvůli rychlému rozvoji je na místě zvýšená opatrnost – jen málokdo má v této oblasti dostatek zkušeností, zato se objevuje mnoho obchodníků s výrobky pochybného původu.

Náš organismus je nejcitlivější na modrou složku světla, možná proto. že připomíná přirozené denní světlo
Náš organismus je nejcitlivější na modrou složku světla, možná proto. že připomíná přirozené denní světlo. Nové světelné zdroje typu LED se studeným nebo neutrálním odstínem vyzařují z velké části právě v modré oblasti. Proto je vhodné preferovat typy s teplejším odstínem světla.

Pokud uvažujete o LED osvětlení, rozhodně se vyplatí spolupráce se světelným technikem. Jeho nasazení by mělo být podepřeno pečlivou rozvahou a projektem, ne jen nadšením z nové technologie.

Důležitou vlastností LED osvětlení je bílá barva světla. V části věnované dopadům umělého osvětlení na noční prostředí jsme ukázali, že světlo s významnou modrou složkou je pro noční prostředí nejškodlivější. Tradiční oranžové výbojky jsou z tohoto hlediska mnohem šetrnější než bílé LED a není ještě jasné, jaké důsledky bude mít hromadný přechod k tomuto novému způsobu osvětlení. Proto je nanejvýš vhodné dávat přednost teplému odstínu LED před studeným, neboť má mnohem menší vyzařování v kritické modré oblasti spektra.

Veličinou, která charakterizuje odstín světla je barevná teplota, nebo také teplota chromatičnosti, udávaná v kelvinech. Čím vyšší hodnota, tím studenější odstín. Běžné žlutooranžové sodíkové výbojky mají zhruba 2000 K, obyčejná žárovka asi 2800 K, denní světlo za slunečného dne asi 5000-6000 K. Bílé LED se vyrábějí v širokém rozsahu barevných teplot 2700-6500 K. Ačkoliv vykazují LED ve studených odstínech o něco lepší účinnost, z hlediska nežádoucího vlivu na noční prostředí není vhodné používat LED s barevnou teplotou vyšší než 3500 K pro běžné venkovní osvětlení.

 

Spektrum svítidel

Součástí veřejného osvětlení je i architektonické osvětlení, tomu je však věnována samostatná kapitola.



Sdílet tento článek

  • Facebook
  • Google Plus
  • Twitter
  • LinkedIn
  • Tumblr
  • Pinterest